(Yølundr) sinnar. . ljossär kvánarVkv 7³; acc. monk segja þér lifs ørvæna ljosa brúþe (Brynhilde) Sg 52²; pl. nom. lgtto ofvalt ljósar (konor) Am 28⁵; n.sg. gen. (sw.) (skal) like leyfa ens ljosa mans Hqv 91³; compar. n. sg. nom. (vas) brjóst ljósara, hals hvitare hreinne mjQllo Bþ 28⁵; 3) klar, deutlich: superl. n. sg. acc. (adv.) lå mer of øsko æve þínnar ljosast fyrer lita epter Grp 21².

ljósta (laust; aschwed. liusta) schlagen, werfen, treffen (ehn eho od. mef> eho): prt. ind. sg. 3. Loki laust hann (Otr) mef) steini til hana Rm 12; part. prt. f. sg. acc. f>ik lostna hefr Helge helstQfom HHv 29 *.

ljótr, adj. (norw. ljot, feer. ljótur, schwed. dial. ljot, ljut; got. liuts) graus, furchtbar, schlimm (KG, Njála II, 568fg.): m. sg. acc. harm ljótan mér þykker i því at vaþa of vágenn til þín Hrbl 28; pl. acc. ørr estu, Loke! es fm yf>ra teir ljóta leif)-stafe Ls 29²; f. pl. nom. ljotar norner skópo oss langa f)iQ Sg 7*; n. sg.nom. skaltat leyna, f)ót ljott see, eþa mein gøresk á mínom hag Grp 22^s, (siv.) þege f>u, Heimdallr! f>ér vas i árdaga et ljota lif of laget Ls 48²; dat. ljóto leikborþe skaut fyr mik en lævisa kona Gg3\ Compositum: of - lj ótr. ljóþ, n. (feer. ljóö; ags. léoö, ahd. liod; vgl. got. liuþðn, liuþareis) 1) spruch (bes. Zauberspruch): pl. acc. ljóþ ek f>au kann es kannat þjóþans kona ok manzkes mQgr Hqv 146¹; gen. ljóþa f>essa mondu, Lodd-fáfner! lenge vanr vesa Hqv 162³, alt es betra es einn of kann, þat fylger ljóþa lokom Hqv 163% fullr es (bjórr) ljóþa ok liknstafa Sd5³; 2) strophe: sg. acc. gaf hann (Fróþi) þeim (ambáttum) eigi lengri hvild né svefn, en meþan gaukrinn þagþi eþa ljóþ mátti kveþa Grt 24, sofeþ eige .. lengr an svá ljóþ eitt kveþak Grt 7*; 3) im plur. lied, gedieht: acc. þat er sagt, at þá kvæþi þær (ambáttir) ljóþ þau er kallat er GróttasQngr Grt 24.

Composita: angr - Ijóþ, fimbol - ljóf), Hyndlo-ljóf), Kqi'O - ljóf), varg-ljóþ. ' *ljój)e, m. (vgl. ags. léod) fürst: sg.nom. alfa ljójþe (Vølundr) Vkv 12 \

*ljóþ-lieimar, m.pl. ₍menschenheim% d.h. erde, weit: dat. þú þá móþor kallar

es til moldar es komen ok ór ljóþheiinom liþen Gg2\

ljójr, m. (aschwed. liuþer in: liuþ-guþi, norw. adän. lyd; alts. liudi, m.pl., 5 ags. léod, afris. liod, ahd. liut) volk, menschen, leute; in: ljójþ-heimar.

Ijiifr, adj. (norw. ljuv in: ljuvleg, aschwed. liuver, adän. ljuv, lj øv, got. liufs, alts. liof, ags. léof, afris. liaf, ahd. 10 liub) lieb, geliebt: m. sg. nom. ljufrverþr leiþr, ef lenge sitr annars fletjom i Hqv 35³; dat. opt sparer leiþom f>ats hefr ljúfom hugat Hqv 39³; acc. lit á ljúfan! Gþr I12\ Compositum: o - ljúfr. 15 Ijúga (ló u. laug; norw. ljuga, feer. ljug va, aschwed. liugha, adän. ljuge, ljuve; got. ahd. liugan, alts. liogan, ags. léogan, afris. liaga) 1) lügen, erlügen (eht): prs. ind. sg. 2. horsker hrafnar skolo f)ér . . 20 slita sjoner or, ef þú þat lýgr, at. hér sé langt komenn mQgr til minna sala Fj 45³, lýgr þú nu, Atle! Am 91% lýgr fm nu, Gufjrun! Am 96*; sg. 3. mont vist vita at vætke lýgr ₍dass nichts (keins meiner 25 worte) unwahres aussagt' Grp 25% (mit suffig. negat.) Griper lýgrat Grp 37*; opt. sg. 2. hykk at fm ljuger Hrbl 125; part. prt. m. pl. acc. mér hefr SigvQrþr seida eif>a, eif>a seida, alla logna Br 2²; 30 2) jmd (å ehn, at ehm) belügen: prs. ind. sg. 3. lýgr á mik lofsæl kona ok á sjalfa sik? Grp 48³, ósaþra orþa, hverrs á annan lýgr, oflenge leiþa limar Bm4³; prt. opt.sg. 3. eige hann (d. i. mik) jQtnar, 35 ef at yþr lyge Am 30³.

lof, n. (norw. feer. adän. lov, aschwed. lof; alts. ags. afris. lof, ahd. lob) lob, rühm: sg. dat. góþr inaþr mon f)ik gørva mega liknfastan at lofe Hqv 122 *, sjá mon 40 ræser (SigvQrf>r) rikstr und sólo, frægr of lQnd q11 af lofe sino Bm 14*Nþ; acc. hinn es sæll es sér of getr lof ok likn-stafe Hqv 8 % sa es sæll es sjalfr of á lof ok vit, mef>an lifer Hqv 9², opt kauper 45 sér i litlo lof Hqv 52².

Composita: lpf-gjarn, lof-sæll. lofa (af); norw. fær. aschwed. lova, adän. love; alts. lohon, ags. lofian, ahd. lobon, loben) loben, rühmen: prt. ind. 50 pl 3. menn lofufm mjQk hversu góþir þjónustumenn Ægis váru Lsl2.

lófe, m. (norw. aschwed. adän. love, fær. lógvi, got. lofa, vgl. ahd. laffa, f.)